Zeměpisné údaje o Mallorce


Baleárské ostrovy vznikly v třetihorách, tedy před 10 milióny lety. Na rozdíl od dalších známých španělských ostrovů - Kanárských, které jsou původu vulkanického, byly Baleáry vytvořeny vrásněním. Jsou útržkem pevninské kry Pyrenejského poloostrova. Souostroví tvoří asi 160 ostrovů a ostrůvků, největším je Mallorca se svými 3.618 km2.

Horotvorné tlaky při vzniku souostroví jsou vidět i na celkovém vzhledu Malorky. Ostrov je nížinatý kromě severozápadního a východního pobřeží. Podél celého severozápadního pobřeží se táhne vysoké pohoří Sierra de Tramuntana u kterého 9 vrcholů přesahuje výšku 1000 m. Nejvyšší z nich, Puig Mayor, je se svými 1545 m nadmořské výšky i nejvyšším vrcholem celého souostroví. Toto pohoří se táhne v délce 80 km a v šířce do 10 km. Spolu s východním pohořím Sierra de Levante, které dosahuje jen asi 500 m, tvoří srážkový stín nad celým ostrovem. Na Malorce prší tedy v letním období jen zcela výjimečně. Ostatní území tvoří zvlněná nížina s kopečky asi 100 m vysokými s jedinou výjimkou - uprostřed ostrova se nachází 500 m vysoký Puig de Randa.

Vápenec, ze kterého je ostrov utvořen, snadno zvětrává. Eroze probíhá na povrchu i v podzemí, což byl důvod vzniku četných jeskyní. Odhaduje se, že 85 % povrchu ostrova leží na jeskynních dutinách, většinou zalitých sladkou nebo mořskou vodou, jen 5 z nich je ale přístupných.

Zajímavé je, že na ostrově neteče žádná stálá řeka, pouze v deštivém zimním období se zaplňují koryta bystřin zvaných torrente. Těchto v létě vysychajících toků najdeme na ostrově přes osmdesát. Dříve čistě zemědělský ostrov musel využívat podzemní vody, proto nás v oblastech okolo letiště upoutá množství vodních čerpadel na větrný pohon budovaných na počátku 19.století. Dnes jsou většinou zchátralá, žádné není v provozu. V důsledku sucha na počátku 90.let a soustavného čerpání se snížila hladina podzemní vody natolik, že se do ní provalila slaná mořská voda a znehodnotila podzemní zdroje na velké části ostrova. Pitná voda se draze dovážela z pevninského Španělska. Na úpatí vrcholu Puig Mayor vznikly dvě přehrady, které pokrývají spotřebu hlavního města asi z poloviny. V létě r.99 navíc vzniklo odsolovací zařízení, které v nejsušších měsících vytvoří potřebné množství pitné vody. Těžkou zkouškou pro vodní hospodářství byl rok 2000, který byl nejsušším za posledních 60 let. V zimě 99/00 pršelo jen třikrát, a proto zá soba vody v přehradních nádržích klesla jen na 5% normálu. Hrozilo, že ani s pomocí vybudovaného odso lovacího zařízení se nepokryje spotřeba hotelů, což samozřejmě nepříznivě ovlivnilo i turistiku. Narychlo byly postaveny čtyři stanice a od konce roku 2000 jich pracuje devět. Mallorca si hluboce oddychla, problém s vodou je natrvalo vyřešen.

Na ostrově je v horských oblastech bujná vegetace. V polohách do 500 m rostou hlavně jehličnany, ze tří druhů zdejších borovic se nejčastěji vyskytují pinie, jejichž jádra se používají v kuchyni. Další vegetační pás do 800 m a výše je tvořen listnatými lesy letních neboli středozemních dubů. Tzv. encinar není vůbec podobný našemu dubu je menší a má drobné, tmavě zelené lístky. Ve větších výškách se nacházejí jen holé skály porostlé houževnatými travinami. Kromě divoké vegetace je na každém vhodném místě hor půda využita k pěstování oliv. Působivé terasy byly stavěny již od počátku druhého tisíciletí n.l. V nížinné části jsou vrcholy kopečků většinou porostlé lesíky, v dolinách je půda obdělávána. Hlavně zde pěstují mandlovníky, fíkovníky, rohovníky (svatojánský chlebíček), dále meruňky, broskvoně a různé druhy citrusových plodů. Ze zeleniny se zde pěstují brambory, rajčata, papriky, melounovité plody atd. Významné je dále pěstování vinné révy.

Na ostrově žije 702.000 obyvatel, z toho 304.000 v hlavním městě Palma de Mallorca. Ta je hlavním městem ostrova, ale i provincie Baleárské souostroví. Další města jsou podstatně menší - druhý je Manacor se svými 36.000 a třetí Inca s 28.000 obyvateli. Mallorca byla dříve čistě zemědělským ostrovem, dnes se ale zemědělství věnují pouze 2% obyvatel. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v turistickém ruchu - asi 60% a dalších 15% v průmyslu spojeném s turistikou. Ročně Malorku navštíví asi 8 miliónů turistů, nejvíce z nich je z Německa a Velké Británie (po 2 miliónech), převážná část přilétá na letiště do Palmy. Celoroční tříminutový průměr na vzlet a přistání jednotlivých letadel (ve špičce je tento interval minutový) způsobil, že se stalo nejfrekventovanějším charterovým letištěm na světě. Další spojení s ostrovem zajišťují trajekty z Valencie a Barcelony.

Pobřeží Malorky je velmi členité, a dosahuje délky 555 kilometrů, 10% z toho tvoří pláže. Téměř všechny se denně čistí a skoro na všech jsou umístěny záchranné stanice. Proto se nejedna pláž honosí vlajkou Evropské unie, tedy označením "vzorná" pláž, která splňuje náročné hygienické i pořádkové požadavky. Známé oblasti vhodné ke koupání se nacházejí ve třech velkých zálivech ostrova Palmy, Pollensy a Alcúdie.

14.11.2007 13:20:42 | Autor: Petr Machej



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se